Štědrovečerní večeře: historie a tradice

Papírová ilustrace: děti se dívají na kapra ve vaně

Proč se na Štědrý večer nejí maso?

Štědrý den je pro křesťany postním dnem – vrcholí jím adventní půst. Ryba se za maso nepovažovala, proto se na postní stůl hodila. Ryba je navíc jedním z nejstarších křesťanských symbolů. Některé staré recepty vznikaly přímo pro dobu církevních postů.

Hlavní sváteční hostina s masem patřila až Božímu hodu 25. prosince. Řízek na Štědrý večer se rozšířil s tím, jak Vánoce zesvětštěly – výrazněji po roce 1945.

Odkdy se jí kapr?

Kapři se v Čechách chovají od středověku, nejdřív v klášterních rybnících. V 16. století vznikla velká rybniční soustava Pernštejnů na Pardubicku a Rožmberků v jižních Čechách. Kapr na Štědrý večer tehdy ale patřil hlavně vyšším vrstvám a rybníkářským krajům. Historik z Masarykova ústavu AV ČR ho nazývá „hodně městským zvykem“.

Masovým jídlem se kapr stal až po první světové válce. Etnologové uvádějí, že jeho konzumaci tehdy podporovala státní kampaň. Smažený kapr v trojobalu s bramborovým salátem se rozšířil po druhé světové válce, v 50. letech – i proto, že ženy víc chodily do práce a smažení bylo rychlejší než starší recepty. Dřív se kapr připravoval například na modro, nebo na černo – s hustou omáčkou ze sušeného ovoce a perníku; oba recepty jsou už v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové z roku 1826. Na Valašsku se ryba objevila na štědrovečerním stole až po druhé světové válce.

Co se jedlo na Štědrý večer dřív?

Na venkově se vařilo z toho, co rodina sama vypěstovala. Typická jídla byla:

V měšťanských rodinách 19. století se také dodržoval půst – polévky, kaše, luštěniny a jedno masové nebo rybí jídlo. Šlechta jedla úplně jinak: na stole Schwarzenberků v roce 1896 byla například květáková polévka, rizoto s raky nebo pstruh. V Podkrkonoší se dělal hubník z hub, krupice a vajec.

Proč devět jídel?

Tradice mluví o devateru jídel, v některých krajích i o třinácti. Devítka symbolizovala úplnost a hojnost. Porce byly malé – spíš ochutnávka než hostina – a mezi chody se podávalo ovoce a ořechy. Například na Valašsku nesmělo na stole chybět nic z toho, co statek dal, aby se urodilo i příští rok: obilí, chléb a sůl, česnek, cibule, med, mák, sušené ovoce.

Ke stolu patřily i zvyky: hospodyně nachystala vše předem, aby nikdo nemusel vstávat, první kousek vánočky dostal hospodář a zbytky jídla se dávaly zvířatům a ovocným stromům. Víc o nich najdete na stránce Zvyky na Štědrý den.

Musí být na Štědrý večer kapr?

Nemusí. „Správná“ štědrovečerní večeře neexistuje – existují rodinné zvyklosti, které se v každém kraji, rodině i generaci liší. Kapr je mladší tradice, než si mnozí myslí, a staročeská večeře byla skromná a postní. Kdo nemá kapra rád, nemusí mít pocit, že porušuje tradici.

Pro rodinu s malými dětmi se osvědčuje:

Jak to vysvětlit dítěti: „Kdysi lidé neměli ledničky ani obchody. Na Štědrý večer jedli to, co sami vypěstovali – hrách, houby, jablka a ořechy. Kapra si mohli dovolit jen bohatí. Dnes si každá rodina vybere, co má ráda.“

Kapr ve vaně a pouštění kapra

Ještě nedávno patřil k Vánocům v mnoha rodinách živý kapr ve vaně. Děti ho krmily, pojmenovávaly a někdy prosily, aby ho rodiče místo k večeři pustili do řeky nebo rybníka. Ze zvyku se stala i rodinná legenda: „kapr, kterého jsme pustili“.

Dnes se od obojího ustupuje. Vana s chlorovanou vodou je pro rybu stresující prostředí a vánoční kapr vypuštěný do zimní řeky většinou nepřežije: je vyčerpaný z přepravy, má poškozený ochranný sliz a proudící vodu nezná. Vypouštět ryby do cizích vod navíc bez souhlasu správce rybářského revíru nelze. Proto se doporučuje nechat si kapra usmrtit a připravit přímo při prodeji, nebo koupit hotové porce.

Tip pro rodiny s dětmi: kapra si můžete „pustit“ jinak – vystřihnout papírového kapra, pojmenovat ho a pověsit na stromeček, nebo se o Vánocích zajít podívat k rybníku na výlov či do sádek.

Zdroje:

Časté otázky

Odkdy se na Štědrý večer jí kapr?

Kapr byl na štědrovečerním stole u bohatších vrstev dlouho, masově se rozšířil až po první světové válce. Smažený kapr s bramborovým salátem se ujal po druhé světové válce, v 50. letech.

Co se jedlo na Štědrý večer dřív?

Na venkově hlavně postní jídla: oplatky s medem, houbová nebo hrachová polévka, kuba z krup a hub, hrách, čočka, kaše, muzika ze sušeného ovoce, jablka a ořechy.

Co je kuba?

Zapečené kroupy s houbami, česnekem a kořením. Černý kuba dostal barvu od sušených hub. Patřil k nejběžnějším štědrovečerním jídlům chudších rodin.

Proč se má jíst devět jídel?

Devítka symbolizovala úplnost a hojnost. Porce byly malé, spíš ochutnávka. V některých krajích se uvádí i třináct jídel.

Proč se na Štědrý den nejí maso?

Štědrý den je pro křesťany postním dnem. Ryba se za maso nepovažovala, proto se na postní stůl hodila. Hlavní hostina s masem patřila Božímu hodu 25. prosince.

Je kapr vhodný pro malé děti?

Kvůli drobným kostem je pro malé děti rizikový. Bezpečnější je filé z jiné ryby bez kostí nebo rybí karbanátek.

Aktualizováno